Navigace
Obsah
2/ „Vševily“ lingvisticky
V první části „jednoaktovek“ jsem se snažil osvětlit význam názvu naší obce z pohledu známých legend a pověstí. Nyní obrátím pohled k jazykovému základu slova „Vševily“.
Českou povahu charakterizují i přezdívková jména českých vesnic. Mnoho místních jmen, zejména těch nejstarších, si lidé vytvořili sami tím, že dávali přezdívky svým sousedům. A některé jim padly tak dobře, že se udržely podnes (i když si původní význam slova neuvědomujeme). V těch dávných dobách ještě novou osadu nepojmenovával její majitel a nemůžeme to ani datovat.
Snad nejhorší přezdívky označují obyvatele vsi za vrahy nebo zloděje. Takové Hrdlořezy, Vrahožily či Jedovary už mají pověst jednoznačnou. S nimi ve stejné kategorii soutěží Pobistrýce, Zbilidy, Zbizuby či Kostomlaty – ani ty neznějí zrovna mírumilovně. O malinko líp jsou na tom Všetaty a Tatobity (slovo tat ve staročeštině označovalo zloděje). Tedy ve Všetatech (podle sousedů) žili samí zloději, kdežto ve Vševilech byli všichni blázni. Zajímavé jsou Pročevily (ostatní blázni), člověk by skoro myslel, že se tak pojmenovali sami.
Vševily a Pročevily. Obě obce jsou poprvé doloženy k roku 1349. Jedná se o složená jména, která mají ve druhé části slovo „vila“. To však v dobách, kdy tyto vsi vznikly, znamenalo něco naprosto jiného než dnes. Nemělo nijak lichotivý význam, znamenalo totiž „bloud, blázen, šašek“. První části jména Pročevily porozumíme nejsnáze porovnáním s jinými slovanskými jazyky. Například v ruštině výraz pročij znamená „jiný, ostatní, další“. Zatímco jméno Vševily znamenalo „všichni blázni, samí šaškové“, v názvu Pročevily se ukrývá
žertovný posměšek „ostatní, další blázni“. Vidíme tedy, že jména obou sídel vyšla z lidového humoru a byla původně škádlivými přezdívkami obyvatel těchto vsí.
Snad je dobře, že brzy se pojmenovávání osad ujali jejich zakladatelé a po nich úřady. Pak už se vesnice jmenovaly přímo po majiteli nebo třeba podle řemesla, které se tam provozovalo, zkrátka seriózně. Zajímavé to je ovšem mnohem méně, takže když bydlíme ve vsi s tímto pěkným přezdívkovým jménem, buďme na to hrdí. (!) Sousedi se uráželi jen tehdy, když se ve skutečnosti navzájem obdivovali. (O tom svědčí i bezděkovské překřtění Vševil na „obydlenou zatáčku“.) On už je to u nás takový folklór.
Pro zpracování textu mi posloužily dva články. První Tradice sousedské lásky v Čechách Pavly Loucké ve Vesmíru a druhý Řada pomístních jmen má původ v přezdívkách Pavla Štěpána z MF Dnes.
